News
Ocenění pro inspirativní právničky získaly advokátka Lucie Hrdá, soudkyně Veronika Křesťanová nebo novinářka Andrea Procházková
Pět výjimečných právniček se stalo laureátkami prvního ročníku ocenění Flamma, které je určeno pro současné inspirativní dámy v oblasti práva z Česka a Slovenska i ty, kteří přispívají k diverzitě v oblasti právnických profesí. Jsou mezi nimi advokátka Lucie Hrdá, soudkyně Veronika Křesťanová, novinářka Andrea Procházková, vedoucí poradny dTest Jana Marková a slovenská akademička Lucia Berdisová.
První ročník česko-slovenského ocenění Flamma se uskutečnil v rámci projektu #PRVNÍCH100LET, který se věnuje historii, současnosti i budoucnosti žen v právu. Z více než 40 nominací se na finálový shortlist dostalo celkem 18 právniček. Vůbec prvními laureátkami ocenění Flamma se pak staly čtyři české a jedna slovenská právnička. „Jsem přesvědčena, že všechny finalistky byly hodné ocenění díky své profesní dráze i společenskému angažmá,“ říká ústavní soudkyně a jedna z ambasadorek projektu Kateřina Šimáčková. Podle místopředsedkyně České advokátní komory byla každá finalistka příkladem toho, že úspěch v právu se ženám nevyhýbá.
Nebát se čelit tlaku
„Mluvím tak, že jsem slyšet. Nejsem zticha, říkám nepříjemné a ošklivé věci nahlas a budu je říkat tak dlouho pořád dokola, dokud se nepohneme dále a Česko přestane bagatelizovat sexuální, sexualizované a domácí násilí a jeho oběti,“ říká Lucie Hrdá, advokátka a jedna z nejviditelnějších Češek, které se zabývají i velmi citlivými tématy, jako je násilí na ženách nebo znásilnění. Takový přístup považuje za potřebný například slovenská ústavní soudkyně Jana Laššáková. „Mluvit nahlas je velmi důležité zejména při tak citlivých tématech, jako je sexuální a domácí násilí. Oceňuji také, že se Lucie snaží ukázat ženám, že advokacie je povolání, při kterém se dá skloubit svoboda, rozhodování, práce a rodina,“ dodává.
Lucie se nebojí zasadit o změnu tam, kde není spokojená se zaběhlými pořádky, informuje širokou veřejnost a stojí si za svými názory. Její zaměření nedávno vyústilo v platformu Bez trestu. „Chci, aby se lidé dozvěděli o tom, jak se obětem závažných trestných činů žije, jak prožívají trestný čin, jeho následky a soudní procesy,“ říká Lucie. Podle prezidentky Unie podnikových právníků Marie Brejchové si Lucie zaslouží obdiv za to, že si zvolila specializaci, která je velmi potřebná. „Díky její neutuchající snaze se spojily síly k tématu udělování adekvátních trestů za sexuální násilí a zastavení bagatelizování sexuálního násilí, a to ve spolku Bez trestu,“ vyzdvihuje Brejchová. Podle soudkyně Daniely Zemanové čelí Lucie velkému tlaku, ale posouvá hranice ve společnosti potřebným směrem, oběti sexuálního a hlavně domácího násilí mají díky ní lepší pozici – právní i společenskou.
Férová novinařina
Andrea Procházková z týdeníku Respekt patří k úzké skupině novinářů – právníků, a díky tomu dokáže zcela unikátně pokrývat právní oblast v českém mediálním prostoru. Nominace o ní hovoří jako o velmi schopné, inteligentní a odvážné ženě, která se i v mladém věku dokázala prosadit. „Ukazuje, že právnickou profesi lze využít pozitivně i mimo oblast práva, a to v novinařině. V dnešní zrychlené době, kdy se pravdou stává nikoliv informace po věcné stránce správná, ale informace co nejčastěji opakovaná, považuji její práci za velmi důležitou. Přibližuje právo neprávníkům ve srozumitelné a korektní podobě, což je skutečně umění,“ říká Barbara Pořízková. Podle místopředsedkyně České advokátní komory Moniky Novotné ve své práci Andrea spojuje právničku a novinářku v tom dobrém slova smyslu.
Sama Andrea si dopad své práce s pokorou uvědomuje. „Všichni jsme tak trochu pro někoho vzorem či inspirací. Ať už děláme cokoliv, vždy se někdo dívá – mladší sestra, přátelé, studenti, spolupracovníci,“ říká. Podle ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové svou prací Andrea ukazuje, že lze kritizovat velmi zásadově, ale současně nikdy nepůsobí nepřátelsky. „Jako by svou kritikou chtěla pomoci i tomu kritizovanému být lepší. A navíc je právnička, která je současně novinářkou, a taková kombinace v našem mediálním prostředí hodně chybí,“ míní Šimáčková.
Výjimečná soudcovská práce
Pracovní nasazení a nadšení, snaha dobrat se podstaty věci a pochopit ji, hledání logiky, vnímání v kontextu. Tak definuje expertka na duševní vlastnictví, autorské právo a ochranu osobnosti Veronika Křesťanová oblasti, ve kterých se snaží inspirovat své okolí. Práci vnímá jako mozaiku, která jako celek vytváří určitý obraz. Její osobní skládačka je přitom profesně velmi pestrá. Téměř třicet let se věnuje pedagogické činnosti včetně výuky studentů jiných studijních oborů než právo, osmnáct let působila v advokacii a jedenáct let je soudkyní. Poslední čtyři roky jako místopředsedkyně nejvytíženějšího soudu v zemi. Za svou odbornou práci získala titul Právník roku 2014 v kategorii Právo duševního vlastnictví. Letos si mezi své úspěchy přidává ocenění Flamma. „Veronika je žena, která v rámci své pestré kariéry uspěla ve všem, co dělala, avšak zůstává nohama na zemi a která svou rozhodovací činností a osobním přístupem výrazným způsobem přispívá k důvěryhodnosti justice,“ říká o ní místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu Barbara Pořízková. Podle náměstkyně ministryně spravedlnosti Kláry Cetlové vysoká odborná erudice, respekt odborné obce, píle, skromnost a neustálá snaha o odborný růst u Veroniky ukazuje, že i ve státním sektoru lze využít příležitost a prosadit se.
Veronika podle soudkyně Daniely Zemanové představuje výjimečné spojení inteligence, pracovitosti a empatie, a to v opravdu vysoké míře. „O nadaných lidech se často říká, že to, co jim je na jedné straně dáno, v jiné oblasti chybí. U Veroniky to tak není, je opravdu skvělým příkladem ženy na svém místě, která při vysokém pracovním tempu udržuje citlivost a vnímavost,“ říká bývalá prezidentka Soudcovské unie a současná místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem pro pobočku v Liberci. Slovenská ústavní soudkyně Jana Baricová pak dodává, že zástupkyně justice málokdo oceňuje, ale je potřebné si jich začít všímat. „Svou každodenní prací, která je pro většinu z nich posláním (což není pouhé klišé) odvádí kus záslužné práce k prospěchu nejen stran sporu či účastníků řízení,“ uvádí Baricová.
Dlouhodobá pomoc spotřebitelům
Jana Marková, vedoucí právní poradny ve společnosti dTest, je zářným příkladem, že i brzy po studiích může člověk dosáhnout velkých úspěchů. Spotřebitelům pomáhá v právní poradně už od roku 2018 a dnes vede tým dvaceti poradců. Spolu s nimi chrání slabší, konkrétně spotřebitele před nekalými praktikami některých obchodníků. „Práci vnímá jako poslání, které s láskou předává i nám, kolegům. Je nám vždy k dispozici, stará se o nás a udržuje přátelskou atmosféru,“ stálo v nominaci na ocenění Flamma. „Snažím se inspirovat laiky k tomu, aby právu dali šanci – aby pro ně nebylo tím nejhorším a nejméně srozumitelným. Doufám také, že inspiruji svým přátelským přístupem k zaměstnancům a kolegům,“ říká Jana. Ta se podle prezidentky Unie podnikových právníků Marie Brejchové vypracovala a stále kvalitněji využívá svoje zkušenosti na pomoc slabším a ohroženým. „Samotný dTest sleduji dlouho. Odvádějí dobrou práci, která je erudovaná, uvěřitelná a nezávislá,“ dodává členka představenstva České advokátní komory Lenka Vidovičová.
Podle velvyslankyně Stálé mise ČR při OSN v New Yorku Marie Chatardové je skvělé vidět představitelku mladé generace angažovat se v otázce, která se týká spotřebitelů, tedy každého z nás. „Jana svoji práci vnímá jako poslání, a to v důležité oblasti. Vyzdvihuji její pochvalu od kolegů, pro které je velkým vzorem i její snahu o osvětovou činnost skrze mediální platformu Právo21,“ dodává slovenská ústavní soudkyně Jana Laššáková.
Slovenský boj za práva žen
Lucia Berdisová je vědecká pracovnice Slovenské akademie věd a na Právnické fakultě Trnavské univerzity v Trnavě. Hovoří o sobě jako o akademičce ve středním věku, která se věnuje ústavnímu právu a právní filozofii a snaží se aktivně vstupovat do veřejného diskurzu. „Především se snažím lidi inspirovat k rozšiřování prostoru svobody. A to vnitřní i vnější svobody, a také nejen pro sebe, ale i pro jiné. Akcentuji tím i vlastní vnitřní svobodu, neboť ta se pak projeví v tom, že ji přiznáme i druhým, a že ji přeneseme do prostoru společenských institucí,“ říká Lucia. Soudkyně Daniela Zemanová k jejímu ocenění dodává, že prosazování žen jejího typu je na Slovensku ještě stále o trochu těžší než v Česku. „Věnuje se soudcovské etice, to je na Slovensku odvážné a potřebné,“ dodává Zemanová. Slovenská ústavní soudkyně Jana Baricová k tomu dodává, že i když „ne vždy mohu s jejími názory souhlasit, zejména pokud jde o její postoj k soudcům, nemohu popřít, že vykonala mnoho záslužné práce v oblasti lidských práv, zvlášť pokud jde o práva žen.“
Podle slovenské veřejné ochránkyně práv Márie Patakyové v teorii i praxi Lucie prosazuje myšlenku, že zákony mají v první řadě zabezpečit autentickou realizaci ústavních hodnot. „Pokud nemorální člověk vnímá právo jako prostředek na prosazení svých cílů, nejde mu o autentické hledání práva. V realitě to bude jasně vidět,“ říká Patakyová.
S vnitřní svobodou podle samotné Lucie Berdisové také souvisí odvaha se za sebe postavit, laskavost k sobě i k druhým, kreativita, radost ze života a mnohá další dobra. „Proto si myslím, že je velmi důležité ji pěstovat na univerzitách a vědeckých institucích a celkově ve společnosti,“ dodává Lucia. S tím souhlasí také slovenská ústavní soudkyně Jana Laššáková. „Její pedagogická práce má na studenty práv velký vliv, protože se nebojí otevřeně hovořit o tom, jak těžkou mají ženy v právu úlohu. Akademická půda je tím místem, které by mělo vychovávat osobnosti, jež nemají problém si přisunout stoličku do debaty, protože mají co říct,“ říká Laššáková.
O ocenění
Medailonky všech finalistek ocenění Flamma naleznete na webových stránkách projektu #PRVNÍCH100LET. O vítězkách, které si převzaly ocenění v rámci výročního galavečera, rozhodovala porota složená z ambasadorek projektu, zástupců všech právnických profesí a partnerů projektu. Ocenění získaly finalistky, které obdržely více než třetinu hlasů všech hlasujících, tedy alespoň 10 hlasů. Každý porotce mohl udělit až pět hlasů.
V porotě zasedli Jaroslav Kramer (Cover Story), Lenka Bradáčová (VSZ Praha), Barbara Pořízková (Nejvyšší správní soud), Kateřina Šimáčková (Ústavní soud ČR), Jana Laššáková a Jana Baricová (Ústavní soud SR), Klára Cetlová (Ministerstvo spravedlnosti ČR), Mária Patakyová (Kancelář veřejného ochránce práv SR), Monika Novotná a Lenka Vidovičová (Česká advokátní komora), Marie Brejchová (Unie podnikových právníků ČR), Monika Šimůnková (Kancelář veřejného ochránce práv ČR), Marie Chatardová (Stálá mise ČR při OSN v New Yorku), Michaela Chaloupková (ČEZ), Renata Mrázová (Home Credit), Karin Straková (Generali) a dalších 14 osobností.
https://www.info.cz/pravo/trendy/oceneni-pro-inspirativni-pravnicky-ziskaly-advokatka-lucie-hrda-soudkyne-veronika-krestanova-nebo-novinarka-andrea-prochazkova?fbclid=IwAR3w4buyTBGG6W2kglb_qTtVU2w6u-Em6pEJnNGNFG-lr5Jgf3SEjaAwbV8
Dne 30. srpna 2021 vyhověl Ústavní soud stížnosti rodičů dítěte, kteří spolu nežijí, ale jsou schopni se na styku s dítětem domluvit podle aktuálních potřeb. Úpravy styku soudním rozhodnutím se nicméně domáhali prarodiče a Ústavní soud se tedy zabýval rozsahem styku dalších příbuzných s dítětem, přičemž dle jeho závěru by měly obecné soudy zohlednit především nejlepší zájem dítěte a jeho vztahy se všemi dalšími příbuznými. Rozsah styku dalších příbuzných s dítětem nemůže být rozsáhlejší či postaven na roveň styku rodičů s dítětem, zejména nepřejí-li si to rodiče, jejichž stanovisko za normálních okolností musí být zohledněno.
Ústavní soud vydal dne 16. srpna 2021 nález sp. zn. III. ÚS 1279/21, ve kterém se zabývá problematikou předávání nezletilých mezi rodiči. Dle ustálené judikatury Ústavní soud preferuje, aby rodič, jemuž bylo dítě svěřeno do péče, byl povinen předat dítě ke styku v místě bydliště druhého rodiče a oproti tomu by druhému rodiči vznikala povinnost předat dítě po ukončení styku rodiči, jemuž bylo dítě svěřeno do péče, v místě jeho bydliště. Pro zavedení režimu, kdy nezletilé předává a cesty vykonává pouze jeden z rodičů, není určujícím kritériem kvalita vozidla či dostatek volného času jednoho z rodičů, jelikož tyto nelze zařadit mezi mimořádné skutkové okolnosti.
- Dne 3. srpna 2021 Ústavní soud vyhověl naší stížnosti a vydal nález pod sp. zn. II. ÚS 3003/20, kterým zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ve výroku, jímž byla stěžovatelka, osoba s poruchou autistického spektra – Aspergerovým syndromem a zvlášť zranitelná oběť znásilnění, odkázána se zbytkem nároku na náhradu nemajetkové újmy na civilní řízení. U tak závažných zásahů, k jakým dochází při znásilnění, nadto opakovaném, se přiznaná náhrada nemajetkové újmy ve výši 75 000 Kč jeví Ústavnímu soudu jako neúměrně nízká. Ústavní soud dále uvádí, že dojde-li zásahem do nedotknutelnosti osoby a jejího soukromí ke vzniku újmy, nelze snížit náhradu této újmy jen z důvodu, že poškozený jednotlivec není schopen z důvodů svého postižení plně chápat zásah do svého základního práva. I kdyby stěžovatelka nebyla schopna zejména s ohledem na svůj Aspergerův syndrom plně chápat zásahy do svých práv, k nimž došlo při jejím opakovaném znásilnění, nesměla by tato skutečnost vést ke snížení náhrady, která jí bude přiznána. V neposlední řadě, s ohledem na to, že se stěžovatelka pokládá za osobu ženského pohlaví, a nadto užívá neutrální jméno a příjmení, pokládá Ústavní soud za vhodné označovat stěžovatelku v ženském rodě, ačkoliv její právní pohlaví je mužské.
Od 1. 7. 2021 je účinná novela zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, týkající se pořizování úředního záznamu. Nově byla do ustanovení § 158 odst. 6 vložena věta: „Je-li úřední záznam podepsán osobou podávající vysvětlení, bude jí na žádost poskytnuta jeho kopie.“ Uvedené ustanovení bylo novelizováno, jelikož doposud nebyla jednotná praxe orgánů činných v trestním řízení v poskytování kopie úředního záznamu o podaném vysvětlení, policie navzdory doporučujícímu stanovisku Nejvyššího státního zastupitelství zpravidla kopie úředních záznamů o podaném vysvětlení neposkytovala.
Dnešek patří další z finalistek ocenění FLAMMA 2021 ?, kterou je Lucie Hrda - advokátka a jedna z nejviditelnějších Češek, které se zabývají i velmi citlivými tématy, jako je násilí na ženách nebo znásilnění. „Mluvím tak, že jsem slyšet. Nejsem zticha, říkám nepříjemné a ošklivé věci nahlas a budu je říkat tak dlouho pořád dokola, dokud se nepohneme dále a Česko přestane bagatelizovat sexuální, sexualizované a domácí násilí a jeho oběti,“ říká. Více informací o Lucii a dalších finálových nominacích najdete na prvnich100let.cz/oceneni
Dnešního dne byl spuštěn web www.beztrestu.cz. Spolek Bez trestu, z.s., jehož spoluzakladatelkou je i Lucie Hrdá, usiluje o to, aby se veřejnost dozvěděla o tom, jak se (ne)trestá v České republice sexualizované a domácí násilí, chce zlepšit vzdělávání soudců ve věcech viktimologie a psychologie, a také se zasazuje o vznik funkční databáze všech trestních rozsudků.
V lednu 2021 vydal Nejvyšší soud důležitý judikát k posuzování vypořádání společného jmění manželů. Je-li v době trvání SJM ze společných prostředků hrazena hypotéka na nemovitost, ve které bydlí rodina manželů, a jde tedy i o peníze vynaložené na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti, je třeba zjistit, jakou částku by bylo nutno vynaložit na zajištění stejného či podobného bydlení na základě jiného právního důvodu (zejména nájmu). Jestliže by částka vynaložená na splátky hypotéky byla stejná nebo i nižší, neměl by ten, na jehož nemovitost byly prostředky takto vynaloženy, v zásadě povinnost tento vnos nahrazovat. Jestliže by však např. měsíční splátky hypotéky byly vyšší než (potenciální) nájemné, bylo by třeba přistoupit k poměrné úhradě toho, co bylo na splátky hypotéky vynaloženo.
Dne 19. ledna 2021 rozhodl Ústavní soud pod sp. zn. III. ÚS 3315/20 ve věci odměny a náhrady hotových výdajů Stěžovatele – advokáta jakožto zmocněnce poškozeného. Stěžovatel žádal Vrchní soud v Olomouci o opravu zjevně nesprávně vypočtené sazby jeho odměny u jedné z poškozených, na což však Vrchní soud v Olomouci odpověděl, že uvedený výpočet považuje za správný, ačkoliv ke stížnosti se již vyjádřil tak, že ji označil za důvodnou a zaslal ministryni spravedlnosti podnět ke stížnosti pro porušení zákona. Ústavní soud následně judikoval, že Usnesením Vrchního soudu v Olomouci došlo k porušení Stěžovatelova vlastnického práva, práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací a práva na soudní ochranu.
4. února se bude na půdě České advokátní komory konat sympozium Domácí násilí - právní a psychologické souvislosti, kde bude přednášet i L. Hrdá. Hlásit se mohou zájemci z řad advokátů a koncipientů zde, sympozium bude probíhat online.
Je mi velkou ctí stát se laureátkou Ceny Františky Plamínkové - Feministka roku 2020 v kategorii jednotlivec, udělované každoročně spolkem Sdruženy. Cena je pro mě znamením, že dělám svou práci dobře, a že v ní mám pokračovat. Děkuji všem!
Ústavní soud v nálezu ze dne 29. září 2020, sp. zn. I. ÚS 825/20 dovodil, že poškozený v trestním řízení má právo na náhradu nákladů vzniklých přibráním zmocněnce i v případě, že bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno. Podle názoru Ústavního soudu je v těchto případech nutno analogicky aplikovat ustanovení § 154 a § 155 odst. 4 trestního řádu; soud prvního stupně i v případě podmíněného zastavení trestního stíhání rozhodne o náhradě nákladů řízení, čímž podle Ústavního soudu není porušen zákaz analogie v trestním právu. Postup obecného soudu, kdy tento návrh podřadil jako návrh civilněprávní a poté jej zamítl, představoval zásah do práva poškozeného na spravedlivý soudní proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Podle Ústavního soudu měl obecný soud toto řízení zastavit podle § 104 odst. 1 občanského soudního řádu a věc postoupit k rozhodnutí trestnímu soudu, který je k rozhodnutí návrhu na náhradu nákladů řízení vzniklých přibráním zmocněnce příslušný.
Nejvyšší soud v rozsudku 23 Cdo 1858/2019 judikoval, že pokud je smlouva o poskytování právních služeb uzavřena obecně, nikoliv pouze k určitým vymezeným úkonům, pak má advokát dle § 16 odst. 2 zákona o advokacii vedle poučovací povinnosti i povinnost ověřovací a znalostní. Tyto povinnosti se při zastupování klienta v exekučním řízení vztahují i na ověřování vymahatelnosti pohledávky klienta, s čímž souvisí povinnost přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení a s ní související činění nezbytných kroků pro ochranu zájmů klienta, jako je např. průběžná kontrola insolvenčního rejstříku apod. Pokud tuto povinnost advokát nedodrží, je pak odpovědný za škodu, kterou tím klientovi způsobil.
Nejvyšší soud ve svém nedávno zveřejněném rozhodnutí 22 Cdo 2529/2019 judikoval, že jestliže manželé uzavřou dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů výslovně pro účely řízení o rozvod manželství bez zjišťování příčin rozvratu manželství ve smyslu § 757 ObčZ a k rozvodu manželství tímto způsobem nedojde, smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů nenabývá účinnosti; mezi manželi platí majetkový režim, jako by daná smlouva vůbec nevznikla.
Pozor tedy na to, co se do smlouvy píše, i jakým způsobem se nakonec rozvedete!
Ve vydavatelství Wolters Kulwer vyšla kniha Mužské právo - jsou právní pravidla neutrální? Jedná se o první pokus o feministickou revizi práva v ČR. Sborník je dílem mnoha autorů a byl editován Kateřinou Šimáčkovou, Barborou Havelkovou a Pavlou Špondrovou. L. Hrdá přispěla prací s názvem Rozumí soudy obětem trestných činů?
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. 7 Tdo 100/2020, konstatoval, že majetkové poměry škůdce nejsou samostatným kritériem, na které by měl soud brát větší zřetel při rozhodování o výši náhrady škody v trestním řízení. Majetkové poměry pachatele se totiž nijak neprojeví v duševních útrapách poškozeného, a lze k nim proto přihlížet spíše výjimečně ve smyslu jakési moderace vedené zájmem na tom, aby nedošlo k majetkové likvidaci pachatele a aby výše náhrady odpovídala principu proporcionality. Důležité přitom je, že nelze zjišťovat jen aktuální majetkové poměry pachatele, ale je nutné vzít v potaz i jeho věk a z něj vyplývající možnost uhradit vzniklou újmu do budoucna, za současného zachování možnosti vést snesitelný a důstojný život.
Oznámení o chybných identifikačních údajích AK na Mapy.cz
Upozorňujeme, že na webu Mapy.cz jsou uvedeny nesprávné identifikační údaje naší advokátní kanceláře AK Hrdá. Je zde špatné telefonní číslo i webová adresa (správně: 777 273 601, www.akhrda.cz). Uvedené telefonní číslo patří jiné advokátní kacneláři!
Požádali jsem Seznam.cz (vlastníka Mapy.cz) o nápravu, ale kvůli indexaci prý může být špatné číslo viditelné ještě několik měsíců.
Ústavní soud ČR v dubnu 2020 rozhodoval o ústavní stížnosti otce, který se domáhal zrušení rozhodnutí odvolacího soudu. Městský soud v Praze zúžil svým rozhodnutím styk otce s jeho čtyřletým synem z důvodu velké vzdálenosti, přičemž se dostatečně nezabýval dopadem cestování a stěhování na nezletilého a celkovým kontextem případu. Ústavní soud ČR opětovně zdůraznil, že velmi velká vzdálenost mezi rodiči (přes 700 km) nemůže být jediným kritériem, podle něhož lze střídavou péči zavrhnout. Soudy totiž musejí zkoumat, jak by převážení na dítě doléhalo a zda by změny prostředí zvládalo. Ústavní soud ČR se tak zastal otce a věc vrátil MS Praha k důkladnějšímu posouzení.
V souvislosti s karanténními opatřeními připomínám stávajícím klientům i všem dalším zájemcům, že nemusí na porady chodit k nám do kanceláře.
Vaše i naše zdraví a bezpečí jsou pro nás důležité, ale je jasné, že některé věci nepočkají a je třeba je řešit.
Proto si můžeme sjednávat schůzky přes Skype, WhatsApp či Whereby - od vás k nám na dálku a bezpečně.
Společně to zvládneme, nejste v tom sami!
Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 2. 12. 2019, sp. zn.: II ÚS 4189/18, zrušil rozhodnutí obou nižších soudů, které rozhodly v neprospěch otce a nedovolily mu, aby u něj jeho nezletilé děti přespávaly i během pracovního týdne. Ústavní soud opakovaně zdůraznil, že při rozhodování o styku dítěte s rodičem, který jej nemá v péči, je třeba vycházet z pravidla, že oba rodiče by se v zásadě měli podílet stejnou měrou na péči a výchově dítěte, přičemž styk dítěte s rodičem, který jej nemá v péči, i v průběhu pracovního týdne je zásadně v jeho nejlepším zájmu. Řešení starostí a radostí všedního dne totiž přispívá k prohloubení vztahu a posílení vazby rodiče a dítěte.
Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne 12. 6. 2019 konstatoval, že otec, který byl odsouzen za pohlavní zneužívání svých dcer, se zároveň dopustil i přečinu ohrožování výchovy dětí. Skutková podstata tohoto trestného činu byla naplněna, jelikož otec tím, že své nezletilé dcery mladší 15 let opakovaně přiměl k pohlavnímu styku, tak toto jednání otce vedlo k pohlavní nevázanosti dcer a lze ho považovat za svádění k nemravnému životu. Soud navíc konstatoval, že není podstatné, zda děti nemravnému životu v budoucnu skutečně propadnou, ale postačí fakt, že by se tak mohlo stát.
Lucie Hrdá bude dne 10. 10. 2019 přednášet o zvlášť zranitelných obětech soudcům a státním zástupcům v rámci Justniční akademie ČR, dne 13. 9. 2019 gynekologům a porodníkům o obětech sexuálního a domácího násilí na celostátní konerenci České společnosti pro ultrazvuk v porodnictví a gynekologii ČLS JEP a dne 23. 10. 2019 lékařům podolského Ústavu pro péči o matku a dítě. 30. 10. proběhne na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové přednáška pro mediky - Lékař při péči o oběti trestných činů - nejen v roli zdravotníka. 26. 11. 2019 bude L. Hrdá přednášet pro veřejnost ve studentském klubu v Celetné, a to pro spolek Common Law Society.
Ústavní soud ČR v květnu 2019 rozhodoval o ústavní stížnosti otce, který se domáhal zrušení rozhodnutí jak soudu prvního stupně, tak i odvolacího soudu o rozšíření styku se dvěma nezletilými dětmi. Ústavní soud ČR ve svém nálezu konstatoval, že důvodem pro nerozšíření styku s druhým rodičem nemůže být samotný nesouhlas rodiče, jemuž bylo dítě svěřeno do péče, ani obecný poukaz na nevhodnost změny zažitého a fungujícího režimu styku. Ústavní soud ČR je toho názoru, že je třeba obecně vycházet z premisy, že být spolu znamená pro rodiče a jeho dítě jeden ze základních prvků rodinného života a v nejlepším zájmu dítěte zpravidla je péče a výchova ze strany obou rodičů.
Ústavní soud ČR v květnu 2019 rozhodoval o ústavní stížnosti muže, který vede spor s Ministerstvem spravedlnosti ČR o náhradu škody od státu z důvodu nezákonného trestního stíhání. Muž v ústavní stížnosti zpochybňoval povinnost hradit soudní poplatek v odvolacím řízení tohoto typu sporu. Ústavní soud ČR učinil v této věci závěr, že nevyplývá-li z textu zákona zpoplatnění odvolání v řízeních o žalobách proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci, jde o návrh nezpoplatněný, a to proto, že tuto povinnost zákonodárce zcela jasně, určitě a srozumitelně nevyjádřil.
Dovolujeme si požádat média, aby se v trestní věci JUDr. Romana Švaňhala, Ph.D., s žádostí o vyjádření obracela výhradně na jeho obhájce JUDr. Hrdou, a to na tel. 777 273 601, či emailem na office@akhrda.cz.
Děkujeme.
Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby u trestného činu křivého obvinění uvedená v § 345 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, tj. že pachatel jedná v úmyslu narušit rodinné vztahy jiného, je naplněna, pokud jeden z rodičů křivě obviní druhého rodiče, aby v rámci sporu o péči o děti dosáhl lepšího postavení v řízení o péči o nezletilé. K naplnění tohoto znaku postačuje tzv. nepřímý úmysl, tedy že pachatel ví, že může svým křivým obviněním jinému narušit jeho rodinné vztahy, a přesto tak jedná, neboť je s tím srozuměn (přičemž postačí i smíření s tím). Právní věta byla vytvořena na jaře letošního roku.
Nechali jsme vyrobit letáky s informacemi pomáhajícími obětem sexuálních trestných činů a domácího násilí. Lze se s z nich dozvědět, jaká práva mají oběti, kam se mohou obrátit o pomoc, a kdy mají nárok na pomoc advokáta zdarma. Letáky distribuujeme zejména do ordinací praktických lékařů a gynekologů.
Od 1. 9. 2019 se posilou našeho týmu stal advokátní koncipient Mgr. Josef Roubal. Setkáte se s ním při řešení problémů rodinného práva, trestního práva, domácího násilí a náhrad škody.
Dle usnesení Nejvyššího soudu z ledna letošního roku lze pachatele domácího násilí uznat vinným nejen z trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, ale také z přečinu ohrožování výchovy dítěte, pokud je dítě svědkem domácího násilí mezi dospělými partnery. „Nezletilé děti zpravidla velmi těžko z hlediska psychiky nesou situaci, pokud je před nimi některý z rodičů týrán svým partnerem. Čím je domácí násilí trvalejší a intenzivnější, tím více je ohrožen jejich zdravý vývoj do budoucna. Takové protiprávní jednání dítě zpravidla považuje za normu běžného, společensky žádoucího chování mezi členy rodiny. Reálně tak hrozí, že se v budoucnu stane rovněž domácím agresorem. Rodina tak pro ně ztrácí symbol bezpečí, mají strach o ohroženého rodiče.“, konstatoval ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud.
Rozhodnutí státních zástupců o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání musí být v řádu dnů, maximálně dvou týdnů, překročení této lhůty není akceptovatelné a je vážným kárným proviněním. Takto by se dal shrnout závěr z březnového rozhodnutí rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu. Jsme rádi, že se kompetentní soud vyjádřil ke lhůtám státních zástupců, neboť obhajoba má v trestním řízení na veškeré stížnosti pouze tři dny, ale státní zástupci o nich doposud mohli rozhodovat bez určení časového horizontu.
Ústavní soud ČR v únoru 2019 rozhodoval o ústavní stížnosti matky, která se domáhala zrušení výroku rozsudku odvolacího soudu o výši výživného otce. Ústavní soud ČR ve svém nálezu, sp. zn.: IV. ÚS 2906/2018, konstatoval, že soud je povinen při určování výše výživného přihlédnout i k tomu, zda jsou příjmy otce skutečné, či zda otec účelově neukončil své podnikání, aby se vyhnul vyšší vyživovací povinnosti. Dle názoru Ústavního soudu ČR musí soud přihlédnout i k tomu, že pokud otec vynakládá statisíce na hraní hazardních her, je, dle zásady potenciality, schopen platit i zvýšené výživné.
Od 15. 1. 2019 se posilou našeho týmu stal advokátní koncipient Mgr. Jakub Schneider. Setkáte se s ním při řešení problémů rodinného práva, trestního práva a domácího násilí a stalkingu.
V říjnu 2018 rozhodl Ústavní soud v nálezu II. ÚS 50/18 o tom, že pozastavení řidičského oprávnění za účelem vymožení dluhu na výživném z doby nezletilosti nelze ukončit v okamžiku nabytí zletilosti dítěte, ale zpravidla až bude celý dluh vymožen.
Ústavní soud v červenci 2018 rozhodnutím zn. II. US 955/18 rozhodl, že pevné přátelské pouto může být víc než příbuzenský vztah, a proto v odůvodněných případech lze z tohoto důvodu odmítnout výpověď ve smyslu trestního řádu.
