Při lockdownech přibývá domácího násilí. Právnička Lucie Hrdá pomáhá obětem - Podcast Blesk.cz
Již v březnu 2020 při prvním lockdownu Česka z důvodu protiepidemických opatření vyhlásila advokátka Lucie Hrdá, že se na ni mohou obracet oběti domácího a sexuálního násilí. Pokaždé, když se tuzemsko znova uzamykalo, pak tuto výzvu opakovala. Pro Blesk Podcast řekla, že během zákazů vycházení se totiž stupňují útoky a oběti potřebují pomoc. Dále poradila, co již je považováno za domácí násilí a na koho se v těchto případech obrátit.
Nejvíc práce za roční koronavirovou krizi zažila Lucie Hrdá hned na jejím počátku. „Od března to hodně najelo, v létě to polevilo a zhruba od září, kdy jsou děti doma, spousta žen je uvězněných doma a je to pro ně velmi náročné. Od té doby je to prakticky nepřetržité. To, že policie hlásí pokles nahlašované trestné činnosti, neznamená, že se ta trestná činnost neděje, obzvlášť u domácího násilí. Děje se za zavřenými dveřmi, jako se dělo vždycky. Teď záleží, jestli s tím oběti vyjdou najevo,“ řekla právnička, na kterou se oběti domácího násilí mohou zdarma obracet.
Ve zdravém vztahu podle Hrdé nedochází pod tíhou současné těžké situace k domácímu násilí, musí v něm být již zapuštěné nějaké kořínky, kupříkladu psychického ubližování, které postupně přerostou ve fyzické útoky. „Obecně hovoříme o tom, že v případech, kdy jsou nějaké stresory, které domácí násilí zhoršují, tak narůstá jeho intenzita nebo vzrůstá četnost jeho útoků nebo obojí, a to je potom nejhorší,“ vysvětluje Hrdá. A co se již považuje za domácí násilí?
Co je domácí násilí?
Oběťmi mohou být jak osoby žijící v páru, tak i všichni z jedné domácnosti - senioři nebo děti. Za domácí násilí se považují fyzické útoky, jako je facka, bití, kopání, škrcení, mlácení o zeď, vytrhávání vlasů a další. Řadí se sem také psychické násilí - vyhrožování, vydírání, snižování sebevědomí oběti, manipulace, tak aby si oběť myslela, že je neschopná sama žít, chorobná žárlivost a s tím souvisí zákaz sociálních kontaktů, což se může týkat i styků s rodinou, příbuznými a přáteli. Podle Hrdé sem spadá i ekonomické násilí. „Pachatel omezuje veškeré finance oběti. Nemůže mít vlastní účet, vlastní kartu, musí odevzdávat všechno, co vydělá. Jsou jí peníze vydávané jen příděl,“ jmenuje příklady. Jako poslední je sexuální a sexualizované násilí, jak na partnerovi nebo dětech. „Můžeme mluvit o sexuálním nátlaku, znásilnění, pohlavní zneužívání. Může to být i výroba dětské pornografie ke komerčním účelům, k čemuž se rodiče někdy bohužel uchylují.“
Co dělat?
Zásadní je podle odbornice uvědomit si, že na to není oběť sama a se svým trápením by se měla někomu blízkému svěřit. Pokud však přátelé nepomohou, nikoho nemá nebo z různých důvodů to nelze, existuje specializovaná pomoc. Na tu mohou zavolat ženy, muži, senioři i děti. „V případě akutních případů, kdy vám aktuálně hrozí nebezpečí nebo víte o někom, že je mu ubližováno, volejte na linku Policie ČR 158. I když hlídají okresy, tak tohle musí řešit. Pokud je to dlouhodobé, tak doporučujeme podat písemné trestní oznámení na místní státní zastupitelství, které to postoupí kriminalistům,“ poradila Lucie Hrdá.
V případě nebezpečí mohou oběti také požádat policisty, aby násilníka na deset dní vykázali z bytu. „Dříve jsme zaznamenali případy, kdy nám policie odmítla násilníky vykazovat, protože byly zavřené ubytovny a hotely. Teď jsou otevřené, tak by s tím neměl být problém,“ uvedla právnička s tím, že vykázání lze prodloužit soudně na návrh až na dobu 6 měsíců. Pokud však obětem stále hrozí nebezpečí, existují i azylové domy a skryté azylové domy, aby nemohl oběti útočník vystopovat.
Jaké všechny advokátní služby Lucie Hrdá obětem nabízí, proč pracuje na databázi rozhodnutí v případech domácího násilí a sexuálních trestných činů a jakých odporných činů jsou násilníci schopní, řekla v Blesk Podcast:
