Proč je lepší, když vás znásilní někdo bohatý

Víte, že když vás má někdo znásilnit, měl by to radši být někdo bohatý? Nebo třeba pohlavně vás zneužít jako dítě, či vám například vystřelit oko. Hlavně, ať má peníze, prosím vás, dejte si na to pozor!

Proč?

Dneska napíšu trochu delší příspěvek, ale asi by tohle měl každý vědět. Existuje totiž judikát (tak se říká rozhodnutím vyšších soudů, jež jsou obecně závazná pro soudy nižších stupňů a říkají jim, jak v podobných věcech rozhodovat), který přesně tohle říká.

Kauza, o které Nejvyšší soud rozhodoval, nebyla věcně komplikovaná - dva muži ve snaze znásilnit cizí ženu tuto zmlátili, zavlekli ji autem na opuštěné místno a tam ji oba znásilnili. Ženě se podařilo utécet, nahá stopovala na polní cestě, než se dostala do nemocnice. Utrpěla velmi vážná fyzická zranění včetně toho, že prakticky oslepla na jedno oko a měla polámané lebeční kosti, takže musela postoupit dvě operace. Zejména však utrpěla velmi těžkou formu posttraumatické stresové poruchy, tedy další těžkou újmu na zdraví. Kvůli pachatelům prakticky přisla o možnost mít v budoucnu dítě a navázat smysluplný partnerský vztah.

Soud prvního stupně jí přiznal celou požadovanou náhradu škody na věcech i zdraví a zejména jí přiznal milion korun na tzv. nemajetkové újmě, také zvané zadostiučinění za útrapy. V oné době (r. 2013) se jednalo opravdu o vysokou částku.

Odvolací soud však rozhodl o tom, že má poškozená nárok jen na majetkovou újmu a její nárok v nemajetkové části celý zamítl s tím, že se o něj má soudit v civilním řízení.

Nejvyšší státní zástupce podal v zájmu poškozené dovolání (to se děje málokdy, a toto je navíc krásně odůvodněné), v němž uvedl, že poškozená má nárok na nemajetkovou újmu a onen milion korun by měla dostat.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a došel k názoru, že dovolání nejvyššího státního zástupce je důvodné. Ve svém rozhodnutí zn. 8 Tdo 46/2013 poměrně obsáhle zdůvodnil, proč měl odvolací soud poškozené ženě přiznat peníze za nemajetkovou újmu, protože její utrpení tomu plně odpovídá, navíc soudit se v civilním řízení by pro ni znamenalo velkou zátěž. Nicméně, v závěru svého rozhodnutí uvedl, že narozdíl od majetkové škody lze výši nemajetkové újmy proporcionálně snížit tak, aby její výše nebyla pro pachatele likvidační. A rozhodl, že žena má nárok pouze na půl milionu korun.

A od té doby soudy nižších stupňů musí takto rozhodovat. Naposledy mi dnes přistálo do DS rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, kterým soud snížil náhradu nemajetkové újmy naší klientce. Mimochodem, byl to ten stejný soud, který rozhodl ve výše citované kauze o tom, že poškozená nemá nárok žádný.

Žena znásilněná v dětství pachatelem tak původně dostala částku 300 tisíc korun za duševní útrapy, ale odvolací soud ji snížil na 100 tisíc s odůvodněním, že pro pachatele by těch tři sta tisíc bylo likvidačních. Že svým jednáním poškozené zlikvidoval dětství a velkou část dospělého života, to je jaksi vedlejší...