Feri, Hošek, Cimický. Odstartovalo české MeToo, nebo nás čeká dlouhá cesta? iDnes.cz
Dominik Feri, Jiří Hošek a Jan Cimický. Jména tří vlivných mužů, která byla v letošním roce skloňována médii i veřejností v souvislosti s kauzami sexualizovaného násilí a sexuálního obtěžování. Zároveň se zvedla diskuse o dané problematice, stejně jako o redefinici trestů za znásilnění. Zmíněné kauzy zároveň vytáhly na světlo četné mýty a předsudky, které sexualizované násilí stále opřádají.„Lidé mají pocit, že už se nemluví o ničem jiném než o sexualizovaném a domácím násilí. Ale na to, jak strašně je to časté a jak často je to bagatelizované, je to jenom dobře. Z té vlny zájmu by se měla stát běžná náplň toho, o čem se bude mluvit. Tak jak je to teď, by to mělo zůstat. Tato témata si to zaslouží,“ uvedla právnička Lucie Hrdá.
Je paralyzovaná strachem. Často se nemůže hýbat, nemůže křičet, zažívá intenzivní strach o vlastní život.Ředitelka organizace proFem Jitka Poláková podotkla, že přestože do médií už prosákly jiné kauzy, nestalo se, že by se zvedla nějaká velká vlna reakcí. „Bylo by to nicméně potřeba, aby tomu společnost dala větší důležitost a stala se otevřenější a vnímavější k celé problematice,“ uvedla.
Podle ředitelky organizace Konsent Johanny Nejedlové se situace pomalu mění. „Myslím, že to naznačuje, že se naše společnost v tomto tématu už trochu vyvíjí a posouvá a není jí to lhostejné,“ uvedla. Zároveň však upozornila, že v debatách se stále objevuje strašně moc stereotypů, což může být pro oběti znásilnění, kterých je v Česku opravdu hodně, extrémně zraňující.
Nejedlová zároveň dodala, že ve chvíli, kdy oběti zjistí, že se to děje dalším lidem nebo že měl někdo podobný příběh, dodá jim to odvahu. „Často si myslí, že jsou v tom samy, že se to nikomu jinému neděje. Ale když vidí příběhy dalších žen, může je to inspirovat a příběh si můžou spojit s tím, že zažily něco podobného a nejsou jediné,“ uvedla.
V poslední době se terminologie mění a častěji než sexuální násilí je užíván termín sexualizované násilí. To má implikovat, že v případech tohoto jednání nejde o pohlavní styk, o sex jako takový, nýbrž je sex využíván jako prostředek a nástroj moci a ponížení a degradace oběti. Oba termíny jsou v současné době volně zaměňovány.
Kauza Dominika FerihoKonec politika
Bývalý poslanec Dominik Feri.
V květnu odstartovala po článku Deníku N a portálu A2larm kauza kolem nyní už bývalého poslance Dominika Feriho. Ten čelí obvinění, že v minulosti na domácích večírcích sexuálně zneužil několik studentek.
Portály přinesly svědectví dívek, které poslance viní z toho, že je, často v opilosti, ale zejména přes výslovný nesouhlas, přinutil k pohlavnímu styku.
Zatarasil dveře, donutil mě k sexu. Feri po obvinění oznámil rezignaci
O sexuálním zneužití hovořily nejprve dvě studentky. Petra vypověděla, že ji Feri přinutit k sexu během párty, kterou pořádala u sebe doma. Když už byla opilá, zatáhl ji do jejího pokoje, který následně zabarikádoval nočním stolkem. „Potom ji tlačil do sexu tak dlouho, dokud k němu nedošlo, i když opakovaně vyslovila nesouhlas,“ řekla její kamarádka.
Policie věc prošetřuje. Sám Feri po obvinění rezignoval na mandát poslance a nezúčastnil se ani podzimních voleb.
36 fotografiíPo článku se objevila i další přiznání, stejně jako nechápavé a shazující komentáře, proč to dotyčné nenahlásily dřív. „V samotném článku je to vlastně velmi přesně popsané a odpovídá to skutečnosti, proč to ženy nenahlásily, velmi detailně to tam popisují. A v podstatě to odpovídá i realitě, která se vztahuje i na další případy. Je to o pozici násilníka, jehož mocenská role nebude zpochybňována,“ uvedla k tomu v rozhovoru pro iDNES.cz ředitelka organziace proFem Jitka Poláková.
V návaznosti na téma se sexualizované násilí začalo řešit na českých vysokých školách, které nezřídka zavedly například studentské ombudsmany a ombudsmanky.
Do zákonaJen ano je ano
V pátek odpoledne prošlo Prahou asi 400 demonstrantů protestujících proti sexualizovanému a domácímu násilí. (4. června 2021)
V Česku už se delší dobu diskutuje o redefinici zákona o znásilnění. To je stále podmíněno použitím násilí či jeho pohrůžkou, případně zneužitím bezbrannosti. Během situace, která se naprosto vymyká normálu, je však běžné, že oběť ztuhne a bránit se nemůže, protože je paralyzovaná strachem. Často se nemůže hýbat, nemůže křičet, zažívá intenzivní strach o vlastní život kvůli přítomnosti pachatele.
„To, že někdo pláče, říká při sexu ‚ne‘ a prosí, je podle mého názoru už jasné použití násilí a převahy, navíc se tam ještě operuje s bezbranností, kterou v takový okamžik žena zažívá,“ podotkla advokátka Hrdá.
Sex bez souhlasu je vždy znásilnění. Neziskovky usilují o změnu legislativy
Po Feriho kauze svolali někteří poslanci v čele s bývalou poslankyní ANO Barborou Kořanovou zvláštní schůzi Sněmovny, na které se problematika projednávala. „Ale nejde jen o zákony. To, jak se teď k tomu my všichni postavíme, je naprosto zásadní pro vnímání odporného sexuálního násilí kdykoliv v budoucnu. Není možné celou věc jakkoliv zlehčovat, zpochybňovat výpovědi těch žen a podobně. To totiž vede jen k tomu, že další oběti si ty hrozné věci raději nechají pro sebe, a to se dít nesmí,“ dodala Kořanová.
Současné znění zákona o znásilnění
§ 185 trestního zákoníku klasifikuje znásilnění jako čin, kdy někdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti.
V červnu pak prošlo Prahou asi 400 demonstrantů protestujících proti sexualizovanému a domácímu násilí. Pořadatelem bylo sdružení Bez trestu, které se podle svých webových stránek zasazuje „o vytvoření veřejně přístupné databáze všech trestních rozsudků, povinné vzdělávání soudců a státních zástupců v této oblasti a hlavně o změnu vnímání ve společnosti“.
Podle mluvčích ženám brání v nahlašování znásilnění kromě zpochybňování jejich tvrzení třetími osobami také nízké tresty pro pachatele, kteří nejčastěji odcházejí od soudů s podmínkou.
Podle nejnovějšího průzkumu organizace proFem se se sexualizovaným násilím setká za život až každá desátá žena.
Rozstřel
